Na výcvik vyhledávání v sutinách k Martinovi a Zuzce mě přivedly kamarádky, se kterými jsem chodil s naší dvouletou choďandou na vyštěkávání. Absolvoval jsem jak tréninkový víkend, tak závody i zkoušky pořádané SAR-DOGem, vždycky jsem si to užil, a myslím, že i ta naše malá psina.
Závody SAR-DOG CUP 2015 - dobře vymyšlené, perfektní terény pro vyhledávání, organizační zajištění a hladký průběh.
Na konec jsem si nechal komentář k zářijovému (pro nás zatím jedinému) tréninkovému víkendu. Výcvik na sutiny jsem už absolvoval u jiných trenérů a vždycky to bylo prima - jak trenéři, tak parta lidí kolem nich. Vždycky jsme se s Cácorkou něco naučili a vždycky jsem měl pocit, že to za to stálo a že kromě učení jsme se i bavili.
Z tohoto pohledu jsem měl před tréninkem se SAR-DOG.CZ ve Chbanech docela vysoko nastavenou laťku. Rozhodně jsem nebyl zklamaný - spíš naopak. Pohodová atmosféra, Martinovi a Zuzčiny rady nejen k vlastnímu cvičení, ale i k dlouhodobějším plánům, jak s malou pokračovat. Nemůžu a ani nechci říkat, jestli jsou sardogové lepší nebo horší než ostatní, u nichž jsme záchranařinu cvičili. Moje filosofie je cvičit u více zkušených kynologů, poslouchat a porovnávat, vybírat si to, co považuji pro Cácorku za nejlepší a z tohoto pohledu mně tento přístup M&Z maximálně vyhovuje. Řeknou mi, co a jak je dobře nebo špatně a proč. Doporučí postupy, ale poslouchají i mé dosavadní (i když velmi malé) zkušenosti a doplňují, co je podle nich důležité. Nevnucují striktně jedné správné postupy ale respektují, že každý pejsek i psovod jsou jiní.
Martin se Zuzkou rozhodně budou v mém "portfoliu" cvičitelů záchranařiny. Ale abych nebyl až tak pozitivní - opět je tu jedna zásadní výhrada, kterou vůči SAR-DOG.CZ mám: dvě sta třiceti sedmi kilometrová vzdálenost mezi Brnem a Litní.